Štětí - Wegstädtl, pohlednice a fotografie 1870 - 1980
Podařilo se mi shromáždit neobyčejně rozsáhlé množství obrazového materiálu do zamýšlené publikace Š T Ě T Í a okolí na starých pohlednicích a fotografiích z let 1890 – 1985. Kolekci 1 000 kusů dobových pohlednic a fotografií města a jeho okolních obcí jsem získal díky ochotě nadšených sběratelů pohlednic z celé republiky a občanů města Štětí, kteří mi je zapůjčili ke zpracování do této knihy, a za to jim patří upřímné poděkování. Tvůrčím záměrem autorů je ukázat občanům našeho města, hostům a návštěvníkům část obrazové historie minulého století a současně ji zachovat a předat budoucím generacím.
Pohlednice s podobnými náměty vydávali v průběhu doby různí vydavatelé, a proto se motivy zákonitě několikrát opakují, jiné fotografie mají nulovou vypovídací hodnotu, a proto byly z této kolekce vyřazeny. I po této nezbytné selekci vám zde předkládám ke zhlédnutí výběr 368 dobových pohlednic a fotografií, které jsou digitálně vyčištěny a upraveny.
Pevně věřím tomu, že v budoucnu ještě objevím další zajímavé obrazové materiály z našeho města a okolí, které bych mohl zveřejnit na této webové stránce.
Krátce z historie města:
Město Štětí leží 16 km od Mělníka, 50 km severně od Prahy. Rozkládá se na pravém břehu Labe na západním okraji Dubské plošiny. Město má devět satelitních obcí: Brocno, Čakovice, Hněvice, Chcebuz, Počeplice, Radouň, Stračí, Újezd a Veselí. Podle předmětů nalezených při výkopech v roce 1933 spadají počátky osídlení Štětí do období tzv. „Únětické kultury“. První průkazné písemné zprávy o Štětí pocházejí z roku 1312. Nejstarší obcí zdejšího regionu je Chcebuz, podle doložených pramenů daroval v roce 993 Boleslav II. část osady Benediktinskému klášteru v pražském Břevnově. V roce 1549 vystavil král Ferdinand I. majestát o udělení městské pečeti a erbu. Rudolf II. udělil městu právo provozovat pivovar, který byl v činnosti až do II. světové války. Přílivem Němců po skončení třicetileté války ve II. polovině 17. století získalo město německý charakter i jméno Wegstädtl. Až do poloviny 20. století mělo Štětí převážně zemědělský charakter. V roce 1949 byly založeny papírny, které se během dalších 25 let staly největším papírenským závodem ve Střední Evropě.
Komentáře
Přehled komentářů
Vážený pane Fryč,
na Váš FB jsem vám napsal takové delsí povídání o tom , co děláme a co bychom potřebpvali pro naši práci.
Prosím, mrkněte na to. Díky
Díky Ervín Pošvic
ervin.posvic@seznam.cz
Vzpomínky nezmizi
(Martin Hruza, 30. 12. 2018 17:00)Žil jsem tu od 2 tř.z.š. a chodil do školy u kostela. Můj strejda měl vedle nynějšího nozirstvi malou truhlarnu. Jmenoval se Maršál a snad měl vést dílny ve škole.
Re: Vzpomínky nezmizi
(Fořt Zdeněk, 30. 12. 2018 18:11)Pan Maršál mě učil na ZŠ 1-5. ročník - učil kreslení. Jinak to byl také člen ochotnického divadla Jirásek. Na mém webu je také z jejich činnosti fotodokumentace. On vytvářel a maloval kulisy a také hrál.
Re: Re: Vzpomínky nezmizi
(Martin Hrůza, 31. 12. 2018 16:24)Jsem moc rád že si na něj někdo po takové době vzpomene. Bohužel umřel dřív než jsem se od něj něco mohl naučit. Měli děti Mirka aVladku. Pak se teta znovu vdala a měla syna Karla .Myslím že jsme dokonce narození v jeden den. Co umřela teta se s nim marně snažím spojit.
Vzpomínky nezmizi
(Martin Hruzaz, 30. 12. 2018 16:58)Žil jsem tu od 2 tř.z.š. a chodil do školy u kostela. Můj strejda měl vedle nynějšího nozirstvi malou truhlarnu. Jmenoval se Maršál a snad měl vést dílny ve škole.
poděkování
(Dana, 2. 10. 2018 17:17)Dobrý den,moc pěkný soubor fotek...Žila jsem ve Štětí od roku 1956do 1976,tak jsem si tu pěkně zavzpomínala.Jenom ta hospoda Slovanka...manžel tam nějaký čas čepoval pivo,asi v roce 1974 nebo 1975,rozhodně ne dřív,vy pod fotkou píšete,že budova byla zbouraná 1970,to nebyla...no chybička se vloudila,jinak opravdu úžasný fotky.
Poděkování
(Daniel Šilha, 14. 4. 2014 10:50)Dobrý den, ten soubor fotek je moc zdařilý a krásný, záslužná a určitě náročná práce. Děkuji i za popisky, sice jsem ročník 1980, ale tu Obchodní ulici si pamatuji a hospodu U Kuklů taktéž, chodíval tam se mnou děda, resp. já s ním :). I když se mi dnes ve Štětí již nelíbí, prohlížení starých fotek mne dojalo. A vzpomínky a postřehy ostatních je taky pěkné pročítat. Děkuji a přeju hodně úspěchů. D.Š.
Milá vzpomínka
(Hana Štětí, 9. 11. 2012 9:44)Jsem opravdu ráda, že jsem objevila tyto fotografie, které mě velice potěšily a oživily vzpomínky na dětství. Mezi snímky je ale tolik neznámých míst, které vůbec nevím, kde se nacházela. Bylo by úžasné vědět, co se na těch místech nachází nyní. Děkuji Vám, že jste toto album sestavil.
Moc pěkné, ale ...
(Kamil Jirounek, 10. 3. 2012 9:49)
Dobrý den, pane Fořt!
Sbírka Vašich fotografií je velice pěkná a jistě dalo nemálo práce ji dát dohromady. Předpokládám, že ji dále rozšiřujete. To ale ...spočívá v tom, že mne ruší při prohlížení fotografií podtext
FOTOFORT "zdobící" každý obrázek. Je mi jasné proč jej tam máte, ale šlo by to vyřešit nějak jinak? Tak, aby to nerušilo celkový dojem z obrázku. Jinak přeji mnoho úspěchů ve Vaší další činnosti.
nostalgie
(Jiří Soukup, 1. 10. 2011 21:24)Díky za tu práci Zdeňku! Člověk si alespoň vzpomene jak krásné bylo krásné staré Štětí než ho zastavěli těmi betonovými monstry.
Něco doplňujících informací
(ing. Černý Otmar, 15. 6. 2009 16:26)
Dobrý den. Pobýval jsem na prázdninách ve Štětí začátkem 60 let. Na fotografii fotbalového týmu jsem poznal svého strýce pana Zdeňka Kočího i jeho bratra Karla. Nicméně k doplnění. V kronice pro rok 1950 je napsáno, že ji psal nepodepsaný kronikář velice špatnou propisovací tužkou a hrozným stylem písma. Podle písma si dovoluji odhadnout, že ji psal můj děda, pan Ladislav Černý. Jen ta propisovací tužka mi nesedí, protože děda psal zásadně perem. Ostatně i stínování písma by tomu odpovídalo. Tou dobou bydlel v domě pana Thauta - krejčího. Pak sem byla umístěna cukrárna a papírnictví, naproti byla prodejna masa a uzenin pana Nováka, lépe řečeno Frau Nowak, protože ona byla hybnou silou obchodu i manžela. Ta ulice se snad jeden čas jmenovala Mánesova, ale všeobecně se jí říkalo Bahnhoffstrasse, protože vedla k nádraží, kolem hostince U Kuklů a i v té době velká většina obyvatel, včetně mladých, mluvila aspoň mezi sebou převážně německy.
Děkuji autorovi za bohatou fotodokumentaci. Možná jen škoda, že nebyla opravena historická část a město se stalo tuctovým.
Mírná nostalgie
(Honza Vlček, 17. 8. 2008 22:47)mě popadla, když jsem si prohlédl tento soubor. Navzdory tomu, že jsem ve Štětí hezkou řádku let žil, některé pohledy jsem už ani nedokázal identifikovat, dokonce se mi zdá, že některé snad ani nejsou Štětí, ale člověk zapomíná, co na delší dobu sejde s očí. Každopádně jsi odvedl pěkný a záslužný kus práce. Mimochodem - kam se asi poděl archiv ve své době proslulé štětské postavy, známé jako "foto Vácha"?
pěkné!!!
(Radka Kaiserová, 16. 4. 2008 21:38)Taky sbírám pohledy Štětí, ale tohle jsem ještě neviděla... Ani jsem netušila, že jich existuje tolik... :-))) Pěkná sbírka.
6.7.2007
(Eliza, 6. 7. 2007 11:06)Je to opravdu záslužné, nedovedu si představit, co to stálo úsilí nashromáždit, nafotit a seřadit do tak nádherného souboru.
Hezké
(David-Štětí, 17. 6. 2007 8:17)Moc hezké, vůbec si nedokážu představit, že to tu mohlo takhle vypadat, díky
Překvapení
(Jiří Kejdana, 2. 2. 2007 21:54)Zdeňku, netušil jsem, že máš tolik fotografií starého Štětí.
Prosba o pomoc ( sakrální památky Malečov / Litoměřice)
(Ervín Pošvic, 27. 10. 2020 13:06)